ASOCIACE NÁHRADNÍ VÝCHOVY
Lublaňská 1724/33, Praha 2

Zápis č. 4 z jednání Rady ANV dne 15. 10. 2010


Přítomni: viz prezenční listina
Hosté: Mgr. Bayerová – Středočeský kraj


Program:
I. Standardy v zařízeních pro výkon ÚV a OV
- diskuse: viz příloha
- závěr:

1) ANV: pracovní verze standardů zpracovaná CEKAS o.p.s. a předložená pracovní skupině při jednání u kulatého stolu 27. 9. 2010 nevychází z našich zkušeností a potřeb, neodpovídá podmínkám zařízení pro výkon ÚV a OV, a proto tyto standardy NE
2) ANV: vlastní standardy ANO, současně zredukovat z. 109/2002 Sb.
3) ANV: chceme se zásadně podílet na tvorbě standardů pro zařízení pro výkon ÚV a OV

II. Různé
27. 10. 2010 se uskuteční schůzka s Mgr. Hartošem (MŠMT) a zástupci ANV (Picek, Dvořák, Vernerová) – pozn.: schůzka se neuskutečnila pro odchod Mgr. Hartoše z ministerstva

zapsala: Vernerová – odsouhlaseno VV ANV 19. 10. 2010 v Táboře

Příloha k zápisu č. 4 z R ANV konané dne 15. 10. 2010

Volný přepis diskuse (jména uvedena bez titulů) – po autorizaci všech zúčastněných k 1. 11. 2010:

Picek : Standardy budou omezením  pro zařízení, přibude  spousta  administrativních úkonů

Woloszczuková: Standardy pro ústavní výchovu nejsou přínosem, je dostatečná legislativa. Je-li naplňována, není třeba dalších pokynů .  Záleží na týmu výchovných pracovníků.

Stárka: Souhlasí se zavedením standardů, volá po jejich rychlém využívání. Domnívá se, že budou pro zařízení a hlavně pro klienty přínosem. Vychází ze zkušeností supervizora.

Picek: V systému náhradní péče není  harmonie. Jedná se o různou úroveň  a různé  způsoby náhradní péče. Dojde –li  k povinnosti standardů, měla by platit pro všechny, kteří  náhradní  péči poskytují.

Smolka: Jako  člen pracovní skupiny, která připravovala standardy na MŠMT z auditu , který proběhl v jeho zařízení, má  zprávu, která je popisná.
Podoba standardů by měla více kopírovat etopedickou praxi a potřeby, tato podoba je příliš podobná původním sociálním standardům, z toho je poněkud zklamán.

Kohoutová: Z dosavadní legislativy lze velmi snadno utvořit standardy, které budou  zobrazovat potřeby  zařízení pro výkon úv. Je možné je doplnit o chybějící situace, které nám praxe ukázala. Realizace případných standardů nesmí poškodit potřeby dětí , všem dětem –klientům, by se mělo dostat péče, jakou potřebují. Můžeme předpokládat, že požadavky kontrolujících institucí nebudou jednotné. Někde budou stačit standardy v jednoduché podobě, jinde budou  chtít podrobné zpracování  pro každou  situaci. Také nárůst administrativy lze očekávat. O to méně bude času na děti. Další hrozbou je nedostupnost  specializované péče pro děti s vážnými výchovnými problémy. Tady není možné  vždy dodržet blízkost k rodině.

Dvořák (dú): Standardy mohou být dobré, ale ne v této podobě. V navrhovaných standardech, (opsaných pro sociální služby), není jediný, který by nebyl již obsažen v zákoně 109 nebo jiné školské legislativě. Zákon 108 – o sociálních službách a zákon 109 je naprosto rozdílně konstruován.  Před zákonem 108, kromě vyhlášek o stravování a částečné úhradě nákladů, neexistoval žádný obecně platný právní předpis, který by upravoval činnost těchto zařízení, páva klientů, povinnosti zařízení ...  Na rozdíl od zákona 109, který navazoval na vyhlášku, ta na směrnici a ta na metodické pokyny ,… Přijetím těchto standardů bychom přijali naprostou neznalost 109 a dalších zákonných norem a přibylo by další zbytečné papírování. Naskýtá se otázka, kdo bude kontrolovat jejich plnění ? Určitě nepřísluší  inspektorům MPSV, ale MŠMT – ČŠI, jsme školská zařízení.
Na vypracování a ověření předkládaných standardů bylo vyčleněno MŠMT z programů primární prevence 699.100,- Kč.

Košíček: Je nutné stanovit standardní rozsah péče, kterou je schopno  zařízení poskytnout. Stanovit,  kterého klienta jsme schopni přijmout  a kterého naopak musíme odmítnout, protože nepatří z různého důvodu do školského zařízení .

Vávra: Připomněl pilotní projekt transformace. Budou –li standardy, bylo by vhodné, aby odrážely náš přínos z praxe. Je třeba zásadně změnit systém, je špatný a zastaralý, neodráží současné potřeby, OSPOD, apod.

V  zařízení  J.Vávry nebudou moci přijímat děti, jejich rodiče bydlí daleko, protože by nemohli  efektivně pracovat s rodinou.

Picek: Vzdálenost by neměla hrát roli, mnohdy je výhodou. Velká většina rodičů nechce spolupracovat, i  když  jsou  vybízeni.

Opravil: Standardy se rovnají zákonu. Tyto standardy vznikly pod MPSV. Dostáváme děti na základě rozhodnutí soudu a na to musíme brát zřetel. Blízkost rodiny není vždy výhodou ani pro dítě.
Ve standardech by měla být zastoupena  výchovná  a vzdělávací složka, ne  jenom „služba  a  péče“
Zatím není  jasné ,  jak  se bude pracovat s  rodinou .

Albrecht: V  současném návrhu standardů  je  zapracována  aktivita pracovní skupiny MŠMT (pozn. Vernerová-dle mého názoru pouze minimálně).

Stárka :  Navrhuje  místo názvu standardy název  „pravidla“.

Dvořák: Standard nerovná se pravidlo, je to norma, měřítko, vzor, obvyklá ustálená míra. I v zařízeních sociálních služeb, kde již podle standardů pracují,  je kvalita péče rozdílná. Kvalitu tvoří kvalitní pracovníci.

Vítkovský: Rád by viděl nejprve standardy pro ohroženou rodinu. Pro značně narušené  děti , o které v zařízení  pečujeme,  z  výrazně problémových rodin,  nemáme dostatek odborníků.
Standardy by měly mít  tři  úrovně – povinnou, a pak další podle možností  a  odborného  vybavení  zařízení.

Košíček:  Ptá se, zda ANV má jiné než předložené standardy.

Karafiát : Standardy  nás  budou  omezovat, všechny  činnosti   a povinnosti  nelze soustředit  do standardů.

Coufalová:  Standardy budou omezením, bude zapotřebí   popsat  spoustu  papírů navíc. Pokud standardy mají být, navrhuje jednoduchou a všem srozumitelnou formu.

Vávra: K námitce, že budou problémové děti na ulici, dodává, že to se nestane, protože každé město má komunitní  plán , kde je na  všechny  rizikové  skupiny  pamatováno.

Vélová: Standardy potřebujeme, budou nás chránit.

Ira: Standardy ano, ale bez další administrativy, pojďme si  vytvořit  vlastní.

Dvořák (dú): Žádá  Smolku a   Albrechta, členy pracovního týmu, o zaslání písemného stanoviska NVF k předloženým standardům, předneseným jimi dnes. Požádal přítomné  uvést jediný standard, který dosud  neuplatňujeme  podle  platné legislativy.
Chce  uvést jediný standard, který dosud  neuplatňujeme  podle  platné legislativy.

Smolka: Doporučuje odfiltrovat děti, které k do našich zařízení nepatří (viz standard 1A)

Dvořák M.:Nesouhlasí s předloženým návrhem, chce uvést příčiny, důvody, proč by se měly zavádět a pokud bychom v tom nalezli smysl nebo půjde-li o politickou zakázku, navrhuje, aby standardy byly naše vlastní.

Ševčík: Ano, ale standardy vlastní vycházející z potřeb výchovných a vzdělávacích zařízení.

Vélová :  Myslí si, že standardy nás mj. ochrání i před médii. Potřeba standardů je společenská objednávka a musí se respektovat.

Albrecht: Vadí mu zákon 109, je špatný, horší než standardy. Standardy se netýkají DD, ty jsou krajské. Je taktické vůči veřejnosti a zřizovateli bránit se  standardům ?

Košíček: Upozorňuje na nedostatečné rozvrstvení sítě. Není kam umisťovat děti s OV, děti jinak náročné, s  kombinací   výchovných  problémů.

Karafiát:Každé zařízení nakonec  výchovně  náročné dítě musí přijmout a teprve pak  zajišťuje  další kroky.

Albrecht: 109 je špatná.

Opravil: 109 je nejlepší  zákon , který v minulých letech byl vytvořen.

Woloszczuková: NRP nejsou jen DD a  VÚ….

Picek: Vyzývá k tvorbě tézí (viz bod 1 – 3) zápis z jednání).

Skřeček: Standardů se nebojí, podporuje obojí  variantu –vytvořit   vlastní  nebo upravit ty předložené.

Smolka: Vyzývá  ke  změně sítě, aby bylo možné věnovat se jen dětem, které do příslušného zařízení patří a tím vyhovět standardům.

Vítkovský:  K připomínkování předložené verze  není šance.

Vávra: Navrhuje dopracovat předložené standardy.

Během  bouřlivé  intenzivní diskuze  došlo k dohodě, že po přestávce budou přítomní  hlasovat o přijetí standardů.

Výsledek hlasování:
Devět přítomných bylo pro přijetí standardů v předložené podobě.
Třináct přítomných nesouhlasilo s předloženou  verzí  standardů. Požadují  přípravu nových, vlastních a  současně zredukování zákona 109/2002.
Jako host se jednání zúčastnila právnička Středočeského kraje Mgr. Bayerová. Myslí si, že dosavadní standardy jsou příliš obecné, doporučuje konkrétnější materiál.

V další diskuzi Smolka doporučuje  úpravy stávající předlohy standardů, bude to rychlejší cesta k cíli
Vítkovský připomíná, že plánovaná novela 109, která je v pracovní verzi, nemusí být  „mrtvý materiál“.  V rámci NAP se s ní dále počítá. Jsou tam i standardy.
Vávra bude ve svém zařízení dva následující roky ověřovat  tyto navržené standardy.
V diskuzi se probírala otázka postavení ANV vůči MŠMT.  Zatím nedošlo k žádnému oficiálnímu jednání, proto nelze předjímat  zásadní  nesoulad. Jasnější bude situace po 27. říjnu.

Členové výkonného výboru mají zájem na tom, aby s MŠMT byly dobré vztahy, ale není cílem vždy se vším souhlasit.
Vávra: Standardy jsou naše jediná šance nebýt jako ostatní. Do několika let bude veškerá péče pod jedním ministerstvem.
Procházková: Zatím zákon 109 platí. Musíme ho respektovat a žádný standard nás neochrání. Děti, které nám soud pošle, musíme přijmout a postarat se o ně.

Picek :  Pro další kvalitní práci v našem oboru je nutné mít nejdříve základ a pak lze pracovat s nadstavbou.

Vítkovský: trvá na vytvoření standardů pro ohroženou rodinu.

Dále připomíná, že otázku interního auditu dovede do konečného vyjasnění a bude kolegy informovat.

Smolka: Bude třeba zjistit, zda se srovnávací zkoušky  na základní škole budou týkat také škol v našich zařízeních.

Zapsala: Jaroslava Kohoutová