Ústavní výchova patří mezi velmi diskutovaná témata, zejména co se týče jejího negativního dopadu na vývoj dětí a mladistvých. V této práci se budu věnovat zejména dětským domovům (dále DD), jedné z forem zařízení pro výkon ústavní výchovy. Často slýcháváme a čítáváme, že  DD mají ty a ty charakteristiky, stejně tak jako děti v nich vyrůstající či mladí lidé, kteří v nich vyrůstali.   Většinou se jedná o charakteristiky negativní, které se, bohužel, ne vždy opírají o fakta. Cílem tohoto příspěvku je analýza argumentů a opěrných pilířů zmíněných charakteristik.
První kapitola se zabývá osobností dětí v dětských domovech z pohledu dvou nejznámějších prací – longitudinálního výzkumu prof. Matějčka a kol. a analýzy Hodnocení systému péče o ohrožené děti. Druhá kapitola představuje malou sondu do způsobů nakládání s čísly a fakty ve vybraných tématech ÚV.

Od roku 2004 platí nový školský zákon, který zajišťuje práva všech osob, tedy i těch se speciálními vzdělávacími potřebami. Které osoby spadají pod tento pojem, jak se organizuje speciální vzdělávání a zdali české školství drží krok se svými evropskými sousedy čtěte v článku PaeDr. Jiřího Pilaře.